Program BILCON 2019

Program BILCON 2019    9.11. – 10.11.2019

Sobota 9.11.    

11.00 – 12.00             prezence se vstupní soutěží

12.00 – 12.15             přivítání a technické informace

12.20 – 13.10             Roman Doktor Hruška „(Ne)přicházíme v míru“

13.10 – 13.20             přestávka

13.20 – 14.10             Františka Vrbenská „Strašlivá setkání různého druhu“

14.10 – 14.40             společná fotografie a přechod do knihovny

14.40 – 16.20             Jaroslav Olša jr.  „Nejen o asijské SF“

16.20 – 16.40             přechod do klubu

16.40 – 17.00             Josef Pepa Vašát „Setkání s rudými mimoňi“

17.00 – 17.20             přestávka

17.20 – 17.50             Martin Bouchi Kučera VIDEOSTOP

17.50 – 18.00             přestávka

18.00 – 18.45             Piotr W. Cholewa „V podstatě nejsou nebezpeční“

18.45 – 19.00             přechod do kostela

19.00 – 19.50             kostel „Varhany, trubka a lidský hlas v baroku“

20.10 – 21.10             Tomáš Petrásek „Exotický život“

21.10 – 21.20             přestávka

21.20 – 22.10             Roman Doktor Hruška „Kdo je tam? Věc z jiného světa“  

22.10 – 22.25             přestávka

22.25 – 23.25             DRAŽBA

23.25 – 24.00             přestávka

Neděle 10.11.

24.00 – 01.00             TOMBOLA

01.00 – 08.00             pohov, volno, zpívat

08.00 – 09-00            snídaně

09.00 – 11.00             klasika na plátně „Vetřelec a Roman Doktor Hruška“


! Pro neznalce, nefanoušky či odpůrce barokní hudby ;), nebo příliš „chodecky“ nemohoucí, je připravena alternativní přednáška v čase koncertu!

19.00 – 19.50              Marek Tvrdý „Hrajeme si s mimozemšťany“


Změna programu vyhrazena – pokud k ní dojde, aktuální info bude zde nebo přímo na místě 🙂

Ohlédnutí za Parconem 2018 očima Františky Vrbenské

Mimozemšťané pátrají v Bílovci po tajemství překladů

Františka Vrbenská

Letošní třicátý sedmý Parcon se mimořádně vydařil. Byl horoucí nejen kvůli počasí, ačkoli ve dnech jeho konání od 3. do 5. srpna 2018 v půvabném severomoravském městečku Bílovec slunce pálilo. Byl skvělý jako v časech legendárních setkání českých a slovenských přátel science fiction, které na přelomu tisíciletí uspořádaly scifi kluby v Šumperku a Kopřivnici. Lesk nejstarší z akcí Československého fandomu, jejíž nultý ročník se datuje do roku 1982, znovu zazářil.

I. Startujeme

Aby nedošlo k nedorozumění: ani omylem nechci podceňovat, co organizátoři Parconů v minulých letech vykonali. Naopak, děkuji, že se scifistického setkání ujali a dali mu důstojný rámec. Vím zatraceně dobře, co obnáší uspořádat dobrý con, natož Parcon. Nalijme si čistého vína: Parcony v postmoderním světě trochu ztratily glanc, už tolik netáhnou. Přestávají být svatým grálem Fandomu, ačkoliv jsou stále spojeny s vyhlášením Ceny Karla Čapka. Nechci se rouhat, ale jednu chvíli to málem vypadalo, že tahle událost je spíše na obtíž. A to by bylo strašně škoda! Nejde přece o pomíjivý zájem o seriály, filmy, počítačové hry, ale o schůzku lidí, sdružených společným vnímáním reality, hledáním souvislostí, trvalým zaměřením na fantastično bez ohledu na vzdělání a profesi.

Blahodárnou změnu z dobrého na mimořádné způsobilo frajerské rozhodnutí Klubu literární fantastiky Ostrava: Aleše Kovala – čerstvě oceněného za celoživotní přínos Fandomu, Pavla Poláčka, který byl jako student v Pardubicích hlavním organizátorem nultého Parconu a inicioval obnovení kouzelných Bílconů, a Ivo Poledníka, dalšího z organizačního týmu.

Bílovecký Parcon si vetkl do vínku heslo „Bez překladu to nejde“. Téma zhmotnili ve scifistickém pojetí dva zelení mimozemšťané tvořící logo, zdobící tričko a další (velkorysé) materiály… i balkon zdejšího zámku, jednoho z dějišť conu. Přednášky se ovšem nesly ve velmi seriózním duchu, zasvěcenému problematice překladů nejen z čistě lingvistického hlediska. Pořady se kromě zámku, který je neúnavnou péčí kastelána rok od roku krásnější a zajímavější, odehrávaly v architektonicky pozoruhodné knihovně, v muzeu (rovněž starobylá, výtečně renovovaná stavba), v letním kině i na vyhlídkové věži kostela sv. Mikuláše.

II. Program

K Parconu patří workshop CKČ, tradičně zajišťovaný obětavou Jiřinkou „Aquilou“ Vorlovou.  A pak výstavy, za které by se nemusely stydět pražské galerie. Slavnostní vernisáž zahájila přehlídku obrazů a kreseb Martina Zhoufa, stylově umístěnou v městském muzeu. V zámeckém sále vzbudila pozornost surrealistická plátna české výtvarnice Rosany de Monfort: angažovanost, imaginace a dokonalá technika, doplněná poutavou přednáškou tvůrkyně. Do síně věnované čtyřiceti letům dějin Československého fandomu shromáždil prezident Fandomu Zdeněk Rampas dokumenty a artefakty schopné upoutat i „mudly“, co o československé scifistické subkultuře nic netuší.

Zdi zámeckého schodiště ozdobily fotografie z putování po Transylvánii. Promítání Divoké planety s živým soundtrackem, večerní koncert Vladivojny La Chia, vystoupení talentované violoncellistky Terezy Kovalové, divadelní představení souboru Odřivous… Zvláštní ocenění za statečnost zaslouží skupina historického šermu, která vzdor úmornému vedru zahájila Parcon souboji v plátové zbroji – pro rozptýlení hradního pána ve ztvárnění Ondřeje Neffa.

Con není perfektním conem, pokud není kde podebatovat, pojíst a popít. V Bílovci bylo vystaráno. Fungoval bar U baraby v atmosférických katakombách vedle zámku (dějiště přívětivých a zábavných Bílconů), zámecká kavárna, osvěžení v zámecké zahradě, domácí občerstvení v knihovně. V podzemí zámku kantýna Mos Eisley v režii polských scifistů – s početnými emzáckými štamgasty v životní velikosti a Hanem Solo v bloku karbonátu. Ale pozemšťanům tu nenalévali: ha, galaktická diskriminace!


III. Překlad stokrát jinak

Parcon číslo 37 by se dal nazvat mezinárodním, protože česko-slovenskou sestavu doplnili hosté z Polska (bohužel Andrzej Sapkowski se omluvil) a Velké Británie: Dave Lally (British Science Fiction Association Ltd.) a Bridget Willkinson (European Science Fiction Society). Nezmýlím se, když budu tvrdit, že zahraniční hosté si Parcon užívali! Ze Slovenska přijel Juraj Červenák a organizátorka BBConu Lucia Lulu Bocková, z Polska Piotr Cholewa a bohemistka Joana Czaplinska – mimo další návštěvníky ze sousedních zemí. Překlady? Žádná jazyková bariéra se nekonala J

Škoda, že se návštěvník nemohl naklonovat, aby všechno stihl! Byli tu Mirek Žamboch, Vlado Ríša, Dana Krejčová, Ivan Adamovič, Julie Nováková, Jan „Johnak“ Kotouč, Vilma Kadlečková, Karolina Francová, Hanina Veselá, Daniela Kovářová, František Novotný a další. Nejčastěji se probíralo ústřední téma: profesionální překladatelé i spisovatelé, k jejichž řemeslu patří poradit si s cizím jazykem, hovořili o nástrahách převodu z jednoho jazyka do druhého. Ale překládání se objeví dokonce uvnitř češtiny; kdo z nás někdy neuvázl v odborné terminologii a stylistice?

Místnosti občas téměř praskaly, jak byly zaplněny posluchači. Nejvíce snad na přednáškách Ondřeje Neffa, který hovořil o dabování filmů v osmdesátých letech, a Jarka Nohavicy. Populární písničkář překvapivě fundovaně a poutavě přiblížil dilemata písňových a básnických překladů. Druhou nejdiskutovanější oblastí byla – jak jinak – literární tvorba, od zrodu knížky až po dobývání knižního trhu.  Kdo by si chtěl od slov tištěných i mluvených odpočinout, mohl navštívit vyprávění Arnošta Vašíčka o záhadách nebo přednášku Martin Klímy o počítačové hře Kingdom Come: Deliverance.

Na závěr zlatého hřebu Parconu, jímž je vždy vyhlášení Ceny Karla Čapka a předávání Mloků, se také dostalo ocenění spisovatelce Janě Rečkové – Cena ČS fandomu In Memoriam za svou práci a propagaci fantastiky na poli literárním – ať už prostřednictvím vlastní tvorby, překladů nebo pomoci začínajícím autorům ve workshopech…

IV. Nebude druhý takový  

Organizátoři ani jejich obětavý tým na nic nezapomněli, všechno bylo propracované, až na pár zanedbatelných maličkostí zkrátka dokonalé. Například – třešničku na pomyslném dortu lahůdkové akce představoval velmi pěkně vypravený parconový informátor, doplněný povídkou Milana Vernera Poslední šance.  Nejsem staromilec, dokážu ocenit festivaly fantastiky české a slovenské, k nimž patří (mimo jiné) počítačové hry, cosplay, anime, seriály… a nejmladší generace fantazáků.  V Bílovci se vydali originální cestou, propojili specifickou (maličko retro) hravou a zvídavou atmosféru klasických conů s nároky současnosti. Podařilo se, jak dokazovalo nadšení a zaujetí návštěvníků od mladých až k pamětníkům. Škoda, že se úžasný bílovecký Parcon roku 2018 nemůže opakovat: zasluhuje si vstoupit mezi scifistické legendy!

Akce proběhla za podpory města Bílovec, jehož vedení zvlášť uvítalo účastníky Parconu na radnici, města Ostrava a Moravskoslezského kraje. Pro ty, kterým se nepovedlo do Bílovce přijet, existovalo malé televizní ochutnání: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-v-kulture/218411000120803/video/636040